Fanoušci Domo Bike Teamu jistě již dlouho dopředu věděli, že v termínu 9.-12.6. byla plánovaná letošní první jarní vícedenní Tour do naší již tradiční destinace v Jeseníkách, tentokrát však v okolí Kralického Sněžníku. Letos navíc zatím s nejsilnější sestavou v historii DBT. K tradičním účastníkům (pjeceda, náměstek, kronikář, pokladník, Kája, Konva a Marek) se připojil „A“ tým ve složení Rostik, Kamil a Jirka.
Celá tour byla již dlouho dopředu pečlivě naplánovaná, a tak při středeční večerní poradě došlo pouze na nakládání kol „A“ týmu do vozíku a balení bagáže. Nesmělo samozřejmě chybět kvalitní zavodnění organismu 🙂
1.ETAPA (Domo > Kružberk > Dvorce > Rýmařov >Rabštejn > Rudoltice > Loučná nad Desnou)
Sestava: pouze „B“ team. Doprava: pouze po vlastní ose.
Celá tour byla zahájen čtvrteční etapou, kdy jsme se velmi brzy ráno sešli u hasičárny, abychom se ještě posilnili před odjezdem. Bohužel start musel být odložen jelikož Konvova příprava kola byla natolik ubohá, že si musel ještě nafoukat obě kola. Stejný problém měl i Marek ale ten to svedl na sabotáž někoho z týmu. Poté už jsme mohli vyrazit směr Kružberk a Dvorce kde jsme si dali první přestávku na snídani. Následoval odjezd do Rýmařova a návštěva místního centra výroby turistických známek, kde si především Roman a Lukáš doplnili zásoby známek. Po ne příliš dobrém obědě v místním pivovaru, jsme pokračovali k prvnímu náročnějšímu výšlapu na zříceninu hradu Rabštejn. Odtud už nás čekal jen výjezd do Maršíkova k nejstaršímu dřevěnému kostelu na Moravě a poté už příjezd do cíle k první nocležně v penzionu Biograf v Loučné nad Desnou. Zde se k nám připojil další člen expedice Kovis, který dorazil po své ose autem. Jelikož však v penzionu kuchař a číšnice zavírali velmi brzy, museli jsme i my jít předčasně na kutě a už jsme se nemohli dočkat dalšího dne. Čekala nás královská etapa.
Statistiky dne: najeto 101,5 km, nastoupáno 1563 výškových metrů.
2.ETAPA (Loučná nad Desnou > Kouty nad Desnou > Dolní nádrž PVE Dlouhé stráně (800 m.n.m.) > Horní nádrž PVE Dlouhé stráně (1353 m.n.m.) > Bikepark Kouty > Vysoká > Stezka v oblacích > Dolní Morava)
Ráno druhého dne bylo zahájeno pořádnou snídaní a poté už se nasedalo na kola a vyjíždělo směr Kouty. Zde přišlo poslední tekuté posilnění před prvním vrcholem dne – přečerpávací vodní elektrárnou Dlouhé stráně. Zde už se v prudkém a táhlém kopci ukazovalo, kdo má jak letos natrénováno. Ačkoliv rozestupy mezi borci byly obrovské, nakonec se na vrchol vydrápal i opozdilec Konva. Po nutném fotu u horní nádrže však následoval rychlý sjezd do Bikeparku, kde se ti odvážnější vydali vstříc nádherným singltrailům. Po opětovném sjezdu do Koutů nás čekal výšlap na další vrchol a to horu Vysoká. Tuto trasu nám doporučil Roman, jelikož má na ni nějaké nostalgické vzpomínky. Detaily nám neprozradil. Bohužel až v polovině kopce jsme zjistili, že budeme muset asi 2 km tlačit kola po naprosto nesjízdné stezce. Drobnou omluvou byla pouze nádherná panoramata Jeseníků v okolí. Poté nás čekal další sjezd a výjezd na 3. vrchol toho dne – horu Slamník (1233 m.n.m). Tady jsme zkoukli slavnou „stezku v oblacích“ a následoval pro nejodvážnější členy další krásný singltrail na Dolní Moravu, která se nám stala na další 2 noci domovem. Na ubytovně u piva už nás čekal náš „A“ tým se kterým jsme dlouho do noci probírali zážitky z uplynulého dne. Před námi byla další těžká etapa.
Statistiky dne: najeto 80 km, nastoupáno 2072 výškových metrů.
3.ETAPA (Dolní Morava > Horní Morava (940 m.n.m) > Kralický Sněžník (PL chata) > Kladské sedlo > Slamník > Dolní Morava)
Třetího dne už se na některých borcích začala silně projevovat únava a to ještě nevěděli co je čeká. Zatímco „A“ tým zvolil lehčí trasu do vojenského muzea v Králíkách a poté výšlap na Slamník, „béčko“ muselo obchvatem přes Polsko. A trasa začala pěkně zostra, jelikož nás hned z Dolní Moravy čekal výšlap na Moravu Horní, tedy na zhruba 4 km převýšení 300 m! (Pro představu zhruba stejná vzdálenost jako od Dihla ke kulturáku v Domo, ale převýšení skoro 2x větší). Když dorazil i poslední opozdilec Konva na kopec a Gargo udělal na kole kotrmelec, mohli jsme vyrazit přes hranice do Polska, kde nás ovšem nečekal žádný sjezdík ale další výšlap na nejvyšší vrchol Tour Kralický Sněžník. Zde jsme těsně pod vrcholem na polské chatě ochutnali i zdejší pivo a vydali se vstříc další trase. Jelikož zde po cestě nejsou žádné chaty ani hospůdky, začaly nám brzy docházet zásoby jídla i vody. Do toho měl ještě Pjeceda defekt a čas a síly začaly pomalu ubývat. Zachránila nás až chata na hraničním přechodě na Kladském sedle, kde jsme dali výbornou česnečku a spláchli ještě lepším pivem. Další naše cesta vedla opět na Slamník (po cestě Pjeceda další defekt), ale to už jsme se blížili zase k chatě. Pod Slamníkem nás čekalo těžké rozhodování, zda jet nejkratším sjezdem na chatu nebo objížďkou po vrstevnici přes přírodní park Kralického Sněžníku. Nakonec zvítězila objížďka a rozhodně jsme nelitovali. Mnozí se shodli, že to byla jedna z nejkrásnějších cest s nádhernými výhledy na celý masiv Kralického Sněžníku a opravdu úžasné loučení s místní přírodou. Po příjezdu na chatu se opět oba týmy daly dohromady a užívali si poslední noc této skvělé, ale náročné Tour.
Statistiky dne: najeto 82 km, nastoupáno 1985 výškových metrů.
4.ETAPA (Dolní Morava > autem na Červenovodské sedlo > na kole Suchý vrch (995 m.n.m.) > Tvrz Bouda > Červenovodské sedlo > autem Domo)
Poslední den už byl ráno ve znamení balení a odjezdu části týmu rovnou domů. Ti zdatnější si ještě vyjeli autem na Červenovodské sedlo, naposledy osedlali své byciklistické oře a vydali se vstříc Suchému vrchu. Zde jsme navštívili místní rozhlednu a na závěr zakončili celou Tour kulturním zážitkem při návštěvě dělostřelecké tvrze Bouda. Po dojezdu zpět k autu už nás čekala jen dlouhá cesta domů do Domo. Celkově musíme konstatovat, že se jednalo o jednu z nejnáročnějších, ale zase o to krásnějších Tour v historii DBT. Už se nemůžeme dočkat té podzimní….
Statistiky dne: najeto 15 km, nastoupáno cca 400 výškových metrů.
Speciální poděkování: Pjecedovi a náměstkovi za naplánování úžasných tras a Rostikovi a Kovisovi za odvoz bagáže a kol.
>>>FOTKY ZDE<<<
Od 16. 8. 2016 je v Hasičaréně zaparkován „nový“ přívěsný vozík pro převoz stříkačky PS12. Přívěs je sestaven z nového podvozku a stávající plechové skříně. Původní tovární podvozek z roku 1973 se již nemohl v provozu na pozemních komunikacích legálně využívat (nedisponoval Technickým průkazem). Před koupí nového byly učiněny kroky k legalizaci – vyřídili jsme Technické osvědčení. Ovšem ve zmíněném osvědčení byl jiný typ spojovacího zařízení, než kterým dosavadní podvozek disponoval. Zjišťovalo se jak postupovat dále, jediným krokem byla přestavba. Avšak cena přestavby se blížila ceně nového výrobku. Z toho důvodu jsme od tohoto kroku ustoupili a začali uvažovat o novém podvozku. Na MěÚ Hradec nad Moravicí se podala žádost, ve které se uvedlo, že na financování se bude sbor podílet 50%. Žádosti bylo vyhověno a dne 16. 6. 2016 se odeslala objednávka do fy. Vezeko, sídlící ve Velkém Meziříčí.
