Jak jistě všichni víte, náš sbor byl založen v roce 1904. Dokládají to dokumenty, které byly nalezeny na půdě domu čp. 7, při jeho demolici. Nyní zde stojí dům Jiřího Hanáka. Před několika dny se mi tyto dokumenty dostaly do rukou a tak mě uchvátily, že se musím o ty dojmy s vámi podělit. I vzhledem k tomu, že jsme v roce jubilejním, v němž oslavíme již 110. výročí. Na ukázku jsem nascanoval jednu stránku z knihy zápisů. Jde o výroční zprávu, podanou na valné hromadě, konané 1. února 1914 za rok 1913. Tuto výroční zprávu podává tehdejší jednatel sboru pan Jan Kříž, kterého mnozí ještě pamatujeme jako pana koláře. Otec pana Ladislava Kříže, pradědeček ing. Ladislava Kříže, zvaného Vasil (aby to bylo jasné). V prvé řadě obdivuji jeho krásný rukopis – můžete to posoudit sami z obrázku. Daleko více mě však zaujal obsah této zprávy, který je nadčasový a mnoho z toho, co tehdy řekl, je aplikovatelné na současnost. Proto si dovolím část této zprávy ocitovat:
Velectění přátelé, bratři hasiči!
O Valné hromadě sboru roku minulého pověřili jste zprávou jednatelství sborového. Jest to úkol za daných poměru dosti obtížný, ne práci, ale naši nesjednocenosti, která ve sboru již delší dobu se objevuje. Sbor náš, aby zdarnou činosť vyvijel, potřebuje na prvním místě náležité svornosti, a každý kdo je něčím pověřen, aby též v pravý čas vykonal, tím dosáhneme sborové discipliny, a sbor bude jako šik vojenský vždy vystupovat. Že nám toho potřebí dokazuje často opravdu pracovitých členů jejich často projevováná nelibosť. Odpusťe, že o věci se zmiňuji dříve, než vylíčím naši činosť za právě uplynulý rok. Jest toho zapotřebí. Dnes jsme se sešli abychom porokovali, co jsme vykonali a vykonati máme, čeho se vystříhati aneb na čem s větší pílí a větším úsilím dále pracovati máme. Dnes si řekněme všichni, co nám kterému jak se říká na srdci leží, řekněme si to otevřeně a upřímně. Konstatovati musím, že jsme roku minulého nevykonali co jsme vykonati měli a mohli, ačkoliv se částečně stala náprava. Přece konstatovati musím s radostí upřímného hasiče, že dobrou vůlí dálo se již mnohé odstraniti a dá Pán Bůh, že snaha tato bude korunována úplným zdarem. Budeme-li pevně semknuti, budeme skolou, šikem nerozborným jak v ohledu národnostním a vlasteneckém, tak i lásky bližnímu. Uvědomělý a skutečný hasič jistě dobře ví, že jest povinen i vlastní život mnohdy nasazovati v neštěstí bližního, třebas by to byl nepřítel jak snad osobní, tak národní ……………………..
Řekněte, měli asi stejné problémy, jako někdy my.
