V polovině června se parta DOMO cestovatelů vydala již na svůj pátý výlet za hranice naší matičky země. Po cestách do rakouských Alp, Dolomit, Ukrajiny, Chorvatska, Slovinska, Švýcarska, Lichtenštejnska, Německa, Itálie, Slovenska, Polska, Rakouska atd. bylo rozhodnuto, že se podíváme na Azurové pobřeží ve Francii.
Pro letošní cestování jsem si vybrali jako cíl Francouzkou riviéru a St. Tropez. Cesta byla naplánována po Route des GrandesAlpes – prý nejkrásnější cestě Evropy a následně podél pobřeží do ST. Tropez. Návrat poté přes nádherný kaňon Verdon směrem do německého Schwarzwaldu.
Celou výpravu čítalo 6 členů na starých Jawkách v čele se dvěma nejstaršími Jawami 350 z roku 1957. Ovšem tento stroj nebyl nejstarší a shodli jsme se na tom všichni. Jako nejstarší ze všech byl jmenován Tutik ( Winfried ) , který letos oslavil 75. narozeniny. Při našem výletu nás nepřestával udivovat svou „ strojovou „ vitalitou a energií, která nám mladým kolikrát chyběla.
Letošní rok jsme nenašli tolik dovolené, abychom celou cestu absolvovali za řídítky a tak jsem zvolili přesun do Německa dodávkou do které jsme naskládali 5 Jawinek a šestá se vezla ve vozíku.
Celková trasa vedla tedy z německého Schwarzwaldu s přesunem k Ženevskému jezeru. Odtud jsme se vydali do Chamonix což je jedno z nejznámějších míst v okolí MontBlancu. Jak jsme dorazili na úpatí této nejvyšší evropské hory tak se nám naskytl nádherný pohled na tohoto giganta při západu slunce, který ho zahalil do nádherných měnících se barev.
Následující den jsme se napojili na Route des GrandesAlpes a po té jsme zdolali celkem 9 průsmyků v čele s nevýše položenou a dostupnou cestou Evropy – Route de la Bonette s výškou 2802 m.n.m. Nádherný byl také výjezd na COL DE l´ISERAN s výškou 2770m.n.m., který zdobily barevné popisy asfaltu z Tour de France. Při sjezdu do kempu Renča na své 350-sátce zjistila, že má praský rám pod krčkem a tak následující den ráno byl ve znamení shánění svářečky. Nakonec jsme vše vyřešili v zámečnické dílně a mohlo se jet dál. Následoval výjezd Col de Turini na který se jezdí Rally Monte Carlo. Třešničkou na dortu bylo navštívení Monaca kde jsme si neodpustili i ostrý start na okruhu pro F1 kde se mi Jawka krásně zvedla na zadní a následně zahalila cílovou rovinku do modrého oblaku J.Trať jsme si celou projeli a už se těším jak se kouknu na videa z F1 a zavzpomínám jak jsem to tam drtil na Jawce v plném provozu.
Poté jsme vyrazili směr Azurové pobřeží. První kontakt s mořem byl v Mentonu, kde Route pro nás skončila. Následně jsme se vydali podél pobřeží směr St. Torpez. V Nice ale dosloužila řadící vidlička Jawce 350 od Renči a díky tomu, že jsme náhradní sebou neměli jsme byli nuceni motorku nechat v tomto krásném přímořském městě. Bagáž jsme si rozdělili na zbylé 4 motorky a na té páté Jawce 250 jeli nyní 2 pasažéři. Tímto jsme si vybrali veškerou smůlu spojenou s technickými problémy.
K večeru jsme dorazili do St. Tropez a ubytovali se v kempu na proslulé pláži Pampelonne. Po dni slunění, koupačky a exkurzi po St. Tropez jsme se vydali směr kaňon Verdon, který je proslulý svou tyrkysově modrou vodou a nádhernými výhledy.
Z Verdonunaše cesta vedla přes Provance po Levandulové a Napoleonové stezce směrem zpátky k Ženevskému jezeru. Průjezd mezi poli levandule byl neopakovatelným blahobytem pro čichové buňky.
Největší překvapení jsme zažili mezi levandulovými poli kde jsme si natrhali pár suvenýrů a poté za zatáčkou jsme nemohli věřit vlastním očím. V poli levadulí bylo vedle sebe seřazeno 10 nádherných kousků Velorexů – Hadraplánů. Jak nás uslyšeli ( a ten zvuk moc dobře kluci a jedna žena znají ) tak na nás kouleli oči. Takové setkání uprostřed Francie by nečekal asi nikdo. Po krátké debatě a pár společných fotek jsme se zase každý vydali svým směrem. Tito nadšenci projížděli Francii ze severu k moři a nyní se už vraceli zpět domů. Prostě krásné setkání 15-ti strojů poháněných Jawou J.
Po devíti dnech jsme dorazili zpět do Schwarzwaldu kde jsme Jawky naložili a uháněli domů.
Celý příběh toho tripu byl zakončen dovozem opuštěné Jawy 350 z Cagnes.
Celkový počet najetých kilometrů za řídítky se zastavil na 2304 km.
Zážitek to byl nádherný a už nyní mám v hlavě další výlet. Prvotní nástřel padl na projetí Skandinávie.
Jawkám třikrát Hurá, Hurá, Hurá a Tutikovi čtyřikrát.
