Rozhledna Velká Čantoryje
Ani v letošním roce nemohla chybět v našem bikerském kalendáři tradiční podzimní Tour de Beskydy v termínu od 13 do 15. září. Bohužel letos bylo z různých důvodů více omluvenek než účastníků a dokonce poprvé v historii chyběl i samotný pjeceda. Pod křídla si tak celou Tour vzal náměstek. Letošní sestava: náměstek, kronikář, zástupce pokladníka Kája, zdravotník a designér.
1.etapa: na kolech: Domo-Opava, vlakem Opava-Bystřice, na kolech: Bystřice-Nýdek-Velká Čantoryje-Malý a Velký Sošov, Malý a Velký Stožek-Písek-chata Studeničné
Hned úvodní etapa byla královská jelikož všichni měli dost sil a většina nevěděla do čeho jde. Tradiční brzké stávání a odjezd na vlak jsme všichni zvládli a i občerstvení ve vlaku bylo kupodivu velmi kvalitní. I proto byl rozjezd z Bystřice pro některé dosti náročný. V podstatě od prvních kilometrů nás čekalo velmi náročné stoupání na Velkou Čantoryji (995 m.n.m.) se kterým si nejlépe poradil zřejmě ve formě jedoucí Kája, který za sebou nechal i Lukáše a Romana. Po drobném občerstvení na vrcholu nás čekal velmi náročný technický sjezd který postupně neustáli Kovis, Kája, Konva ani Roman. Zvláště Kovisovo akrobatické představení před zraky zbytku týmu nenechalo nikoho bez úsměvu. Roman si pak i podruhé ustlal na našem oblíbeném místě nad Bahencem. Bohužel jak moc nám bude chybět pjeceda jsme se přesvědčili už první den, kdy náměstkův orientační smysl nebyl na tak vysoké úrovni a my museli mnohokrát svá kola tahat na zádech za což si vyslechl nemálo poznámek. Nakonec jsme ale všichni dorazili ve zdraví na chatu Studeničné, kde nás čekalo nepříliš pohodlné ubytování pod střechou.
Statistiky dne: najeto 65 km, nastoupáno 1334 výškových metrů
2.etapa: Studeničné-Mosty u Jablunkova-Skalka-Severka-Muřinkový vrch-Čuboňov-Uhorská-Vrchpredmier-chata Doroťanka
Druhý den se od nás odloučil i Kája a my pokračovali sjezdem do Mostů a pak už vstříc dalšímu stoupání na chatu Skalka. Tam jsme bohužel zjistili, že je chata zavřená a tak jsme občerstvení dali až na Severce. Poté nás čekala asi nejkrásnější část celé Tour, kdy jsme se po slovenské straně vydali vstříc Muřinkovému vrchu. Uvítaly nás nádherné výhledy na Malou Fatru a velice příjemná cesta takřka po vrstevnici. Po krátkém odpočinku na Muřinkovém vrchu jsme se vydali na nám dobře známý trailový úsek vedoucí až na Bílý Kříž. O to větší překvapení pro nás bylo, když v polovině náměstek rozhodl, že odbočíme na neznámou cestu, která se po pár chvílích stala opět nesjízdnou a tak jsme opět tlačili…Nakonec jsme za odměnu dostali dlouhý sjezd až na Vrchpredmier. Zde po špatných zkušenostech s plánováním náměstka bylo rozhodnuto, že etapu raději zkrátíme a vydali jsme se vstříc našemu ubytování na Doroťance. Zde pak náměstek utopil svůj žal ve zlatavém moku…
Statistiky dne: najeto 30 km, nastoupáno 950 výškových metrů
3.etapa: na kolech: Doroťanka-Bílý Kříž-v.n. Šance-Frýdlant n.O., vlakem Frýdlant-Opava, na kolech Opava-Domo
Poslední den už jsme se všichni těšili domů za rodinami a tak etapa byla vedena pouze jako sjezd z chaty k vodní nádrži Šance a pak po cyklotrase až na vlak do Frýdlantu. Na závěr musíme opět konstatovat, že počasí vyšlo náramně a my si Tour užili jak se sluší a patří. Už vyhlížíme příští rok, kdy se k nám opět snad připojí i další členové a hlavně pjeceda, který tolik chyběl při navigaci…
Statistiky dne: najeto 44 km, nastoupáno 420 výškových metrů
